Souhrn
Autoři ve svém sdělení uvádějí
možnosti léčby periprostetických zlomenin stehenní kosti. Představují
vlastí zkušenosti s léčbou těchto zlomenin s použitím
různých typů osteosyntéz na vlastním souboru pacientů
hodnoceném od roku 1996 do roku 2003. Prezentují některé méně
časté typy osteosyntéz a jako novou metodu uvádějí osteosyntézu
pomocí svorkové dlahy.
Klíčová slova - periprostetická zlomenina, osteosyntéza, svorková dlaha.
Úvod
Se změnou životního stylu lidí, s
prodlužováním délky života a také s rozvojem endoprotetiky dochází
v posledních letech ke zvýšenému výskytu periprostetických
zlomenin. První literární údaje o těchto zlomeninách byly
publikovány v 70 letech (Mc Elfresh EC) [1],
později pak v 80 a 90
letech minulého století (Culp) [1],
kdy je popsáno několik možností léčby těchto zlomenin,
včetně léčby jejich komplikací.
Incidence
periprostetických zlomenin po aplikacích totálních endoprotéz kloubů
je rozdílná a například u suprakondylických zlomenin nad femorální
komponentou endoprotézy kolenního kloubu uvádí Figgie [2]
incidenci v rozmezí od 0,6–2,5%.
Vzniku těchto zlomenin předchází
buď zjevný úrazový děj – jako u jiných zlomenin, nebo k
zlomenině dochází při minimálním traumatu na podkladě
osteoporózy, proto pacient úrazový děj někdy neudává a
zlomenina vzniká při běžné
činnosti.
Léčba periprostetických zlomenin závisí
na typu zlomeniny (víceúlomkové, tříštivé), umístění
zlomeniny (vzdálenosti od endoprotézy) a dalších faktorech (porózy
skeletu, celkovém stavu pacienta, atd.).
Obecně můžeme rozdělit léčebné
postupy na konzervativní a operační, přičemž je popsána
70% úspěšnost u obou léčebných postupů
[3].
Při konzervativní léčbě je možno
použít sádrové fixace, skeletální trakce nebo kombinací obou metod,
v doléčení pak individuální či sériově vyráběné
ortézy.
U operačního postupu jsou v literatuře
popsány prakticky všechny typy osteosyntéz, eventuálně jejich
kombinace [5].
Klinický soubor
Od roku 1996 do roku 2003 jsme na
Traumatologickém centru FNsP Ostrava léčili 21 peri-prostetických
zlomenin stehenní kosti (tab. 1), jak po aplikaci totální endoprotézy
kyčelního kloubu, tak po aplikaci totální endoprotézy kolenního
kloubu (tab. 2). Ve dvou případech jsme postupovali konzervativně,
v 19 případech jsme zvolili operační léčbu (tab. 3).
Tab. 1
Klinický
soubor pacientů 1996-2003
Počet periprost.
zlomenin femuru
|
Muži
|
Ženy
|
Průměrný věk
|
Průměrná doba hospitalizace
|
Průměrná doba léčby
|
21
|
7
|
14
|
74
let
|
56
dnů
|
258
dnů
|
Tab. 2
Lokalizace zlomenin
Zlomeniny femuru pod TEP kyčle
|
4x
|
Zlomeniny femuru nad TEP kolene
|
17x
|
Tab. 3
Léčebné postupy
Osteosyntéza dlahovou technikou
|
3x
|
Osteosyntéza zevní fixací
|
3x
|
Konzervativní terapie
|
2x
|
Osteosyntéza IMSC hřebem
|
13x
|
Ve dvou případech jsme léčili periprostetickou
zlomeninu nad totální endoprotézou kolenního kloubu konzervativním způsobem.
Jednalo se o tříštivé zlomeniny v těsné blízkosti femorální
komponenty endoprotézy kolenního kloubu, sádrovou fixaci jsme
odstranili v průměru za 113 dnů (obr. 1).
Obr.
1 Periprostetická zlomenina femoru nad TEP kolene
léčena
konzervativním postupem – vysokou
sádrovou fixací
Ve třech případech jsme léčili
zlomeniny stehenní kosti zevní fixací. Jeden krát zevní fixaci kruhového typu (obr. 2), ve dvou případech pak pomocí
rámové zevní fixace (obr. 3). Během léčby jsme nezaznamenali
žádné komplikace a zevní fixátory jsme odstranili v průměru
za 95 dnů (obr. 4).
 
Obr.
2 Stav po osteosyntéze periprostetické zlomeniny femuru nad
TEP kolene zevní fixací
modifikovaným kompresně distrakčním
aparátem

Obr.3 Léčení periprostetické zlomeniny
femuru nad TEP kolene pomoci rámové zevní fixace
Obr.
4 Končetina s naloženým modifikovaným kompresně-distrakčním
aparátem
před
sejmutím fixátoru
Ve třinácti případech jsme použili u
suprakondylických zlomenin femuru nad totální endoprotézou kolenního
kloubu retrográdní intramedulární hřebování, kdy doba
hospitalizace byla v průměru 21 dnů, doba obnovení plné zátěže
a hybnosti končetiny byla v průměru 148 dnů (obr. 5).
Obr.
5 Periprostetická zlomenina femuru nad TEP kolenního kloubuléčena
pomocí osteosyntézy intramedulárním hřebem
V
jednom případě jsme použili dlahovou osteosyntézu LCDCP v léčbě
periprostetické zlome-niny femuru po aplikaci CKP kyčelního kloubu
(obr. 6).
 
Obr.
6 Zlomenina femuru pod CKP kyčle léčena
dlahovou syntézou LCDCP
Ve dvou případech periprostetických
zlomenin pod femorální komponentou totální endoprotézy kyčelního
kloubu jsme použili osteosyntézu pomocí svorkové dlahy. Jedná se o
dlahu v jejichž jedné polovině jsou otvory pro zavedení šroubků,
v druhé polovině pak prohlubně pro usazení svorkových
objímek. Dlaha i svorkové objímky jsou konstruovány tak, že je možné
použití jak v oblasti diafýzy kostí, tak v oblasti suprakondylické
pro asymetrickou konstrukci některých svorkových objímek. Svorky
umožňují fixaci dlahy k té části kosti, ve které je uložena
intramedulární komponenta totální endoprotézy (obr. 7, 8, 9, 10).

Obr. 7 Systém
svorkové
dlahy Obr. 8
Svprkové objimky v symetrickém a asymetrickém
detailu pro použití v oblasti metafýz
Obr.
9 Svorková dlaha
Obr. 10 Model osteosyntézy provedené pomocí
na
modelu kosti
svorkové dlahy
Během klinického sledování
pacientů léčených tímto typem osteosyntézy jsme
nezaznamenali žádné pooperační komplikace, průměrná
doba hospitalizace byla 28 dnů. Při kontrolním vyšetření
po 3 měsících jsme dovolili postupné zatěžování operované
končetiny a hybnost v kyčli a koleně se obnovila do původního
stavu jako před zlomeninou (obr. 11, 12, 13).

Obr.
11 Suprakondylická zlomenina femuru
pod
dlouhým dříkem
femorální komponenty TEP kyčle

Obr. 12 Pooperační RTG snímek po osteosyntéze
zlomeniny pomocí svorkové dlahy
 
Obr.
13 Stav pacientky 3 měsíce po osteosyntéze svorkovou dlahou
Diskuze
Periprostetické zlomeniny představují
pro jejich individuální charakter a specificitu poměrně závažný
terapeutický problém. Odlišnost těchto zlomenin od ostatních spočívá
v tom, že se jedná o zlomeniny osteoporotických kostí s implantáty
endoprotéz kloubů, a proto často nelze postupovat terapeuticky
tak, jako u ostatních zlomenin. Mezi obecné rizikové faktory vzniku těchto
zlomenin patří osteoporóza, revmatoidní artritida, terapie
kortikoidy, a samozřejmě další onemocnění, které mají
vliv na hojivé procesy u jednotlivých pacientů. Ke vzniku těchto
zlomenin mohou také přispívat technické problémy při
aplikaci endoprotézy – například notching anterior complex při
aplikaci femorální komponenty endoprotézy kolenního kloubu [2],
poškození proximálního femuru při aplikaci totální endoprotézy
kyčelního kloubu [3,
4].
Pooperační léčbu, její délku a výsledný stav však ovlivňují
i další faktory jako jsou infekční komplikace, trombembolie a v
dalším průběhu pak správné načasování rehabilitace a
zátěže v závislosti na
spolupráci pacienta.
Závěr
V našem sdělení jsme chtěli
upozornit na možnosti léčby periprostetických zlomenin stehenní
kosti jak po aplikaci totální endoprotézy kolenního kloubu, tak po
aplikaci totální endoprotézy kyčelního kloubu. Představujeme
vlastní soubor pacientů a vlastní zkušenosti s léčbou těchto
komplikovaných zlomenin, s možnosti použití nových svorkových
dlah, aplikovaných nad intramedulárně uloženými dříky
endoprotéz.
Literatura
1.
Culp,
R.W., Schmidt, R.G., Hanks, G. et al. Supracondylar fracture of the femur folowing
prosthetic knee arthroplasty. Clin
Orthop. 1987, 222, s. 212 – 222.
2.
Figgie,
M.P., Golberg, V.M., Figgie, H.E. et al. The results of treatment of supracondylar
fracture above total knee arthroplasty . J
Arthroplasty. 1990, 5, s. 267 – 276.
3.
Johansson,
J.E., McBroom,
R., Barrington, T.W. et al.
Fracture of the ipsilateral femur in patients with total hip replacement. Am
J Surg. 63, 1981, 12, s.
1435 – 1442.
4.
PLEVA, L. Zevní fixace v traumatologii.Ostrava
: Cicero, 1992. 173 s.
5.
Shaw,
J.A., Greer, R.B. III. Orthopaedic Surgery. 3rd
ed. Philadelphia: Pa: JB Lippincott, 1994. 1056 s.
Doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc.
Gen. Hrušky 4
703 00 Ostrava-Mar. Hory
leopold.pleva@fnspo.cz
|